Liturgie sv. Jana Zlatoůstého III. (závěr)
28. 1. 2011
Závěr Liturgie sv. Jana Zlatoůstého část III.
Kněz vejde do oltáře a modlí se následující modlitby po sv. přijímání:
Sláva tobě, Bože, Sláva tobě, Bože, Sláva tobě, Bože.
Děkuji tobě, Pane Bože můj, že jsi neodmítl mne hříšného, ale uznal jsi mne hodna býti účastníkem Tajin tvých. Děkuji tobě, že jsi mne nehodnému dal přijati přečisté tvé a nebeské dary. Avšak, lidumilný Pane, jenž jsi pro nás zemřel a z mrtvých vstal a nám strašné tyto a oživující Tajiny dobrovolně daroval k posvěcení duší i těl našich, dejž, aby ony byly i mně k uzdravení duše i těla, k odvrácení všeho zlého, k osvícení očí srdce mého, k pokoji duševních sil mých, k víře bezúhonné, k lásce nelicoměrné, k naplnění moudrosti, k horlivějšímu zachovávání přikázání tvých, k rozhojnění božské tvé milosti a k dosažení království tvého, abych v posvěcení tomto trvaje stále byl pamětliv tvé milosti, a nežil sobě, ale tobě, Pánu našemu a dobrodinci a abych tak život tento dokonal v naději života věčného a dosáhl věčného odpočinutí tam, kde mají ustavičnou slavnost a cítí nekonečnou slast ti, kdož zří nevýslovnou dobrotu tváře tvé. Neboť tys pravá touha a nevýslovná radost milujících tebe, Kriste Bože náš, a tebe opěvá veškeré stvoření na věky. Amen.
Pane, Kriste Bože, Králi věkův a Tvůrce všeho, děkuji tobě za všechno, co jsi mně poskytl dobrého a za udělení přečistých tvých a oživujících Tajin. Prosím tebe, dobrotivý a lidumilný, zachovej mne pod záštitou svou a ve stínu křídel svých a dejž mně až do posledního vzdechu mého s čistým svědomím hodně přijímati Tajiny tvé na odpuštění hříchů a k životu věčnému. Neboť tys chléb života, pramen svatosti, dárce všeho dobra, a tobě chválu vzdáváme s Otcem i svatým Duchem nyní i vždycky, až na věky věkův. Amen.
Tělo tvé, ó Pane, Ježíši Kriste, Bože náš, budiž mně k životu věčnému a drahocenná krev tvá na odpuštění hříchů; budiž mně svatá večeře tato k radosti, zdraví a veselí. Ve strašný pak a druhý příchod svůj, Pane, dejž mně hříšnému státi po pravici slávy tvé, na přímluvy přečisté Matky tvé i všech svatých. Amen.
Tvůrce můj, jenž jsi dobrovolně dal mně za pokrm Tělo své, ty jsi oheň, pálící nehodné; nespáliž mne, pronikni spíše údy mé, všecky skuliny, útrobu, srdce; utvrď svaly spolu s kostmi; osvěť patero smyslů; připevni mne celého k bázni své. Stále chraň, střez a zachovej mne od všelikého díla a slova dušehubného. Očisť, obmyj a ozdob mne; polepši mne, dej mi rozum a osvěť mne. Učiň mne sídlem jediného Ducha svého, a nikoliv již sídlem hříchu, aby od tohoto sídla tvého utíkalo každé zlo, každá vášeň. Za přímluvce mám před tebou všecky svaté, řády beztělesných, předchůdce tvého, moudré apoštoly a s nimi i neposkvrněnou, čistou Matku tvou, jichž přímluvy přijmi, Kriste můj, a synem světla učiň mne, služebníka svého. Neboť ty jsi jediný dobrotivý, posvěcení a osvícení duší našich, a tobě jako Bohu a Vládci všelikou chválu každodenně všichni vzdáváme. Amen.
Přesvatá Vládkyně, Bohorodice, světlo zatemnělé duše mé, naděje, záštito, útočiště, útěcho radosti moje: děkuji ti, že jsi mne nehodného uznala hodným státi se účastným přečistého Těla a drahocenné Krve Syna tvého. Ty však, porodivši Světlo pravé, osvěť duchovní oči srdce mého; nosivši pramen nesmrtelnosti, oživiž mne, umrtveného hříchem; a jsouc milosrdného Boha láskyplná Máti, smiluj se nade mnou a dej mi pokoru mysli a osvobození zajatého rozumu mého; i poskytni mně milost, abych do posledního vzdechu svého neodsouzeně přijímal posvěcení přečistých Tajin k uzdravení duše i těla; a dej mi slzy pokání a vyznání, abych opěvoval a chválil tebe po všechny dny života svého, neboť blahoslavená a velebená jsi na věky. Amen.
*
Nyní propouštíš služebníka svého, Hospodine, podle slova svého v pokoji. Neboť viděly oči mé spasení tvé, které jsi připravil před obličejem všech lidí, světlo ke zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Svatý Bože, svatý silný, svatý nesmrtelný, smiluj se nad námi. (Třikrát)
Přesvatá Trojice … až po Otče náš …
Při liturgii sv. Jana Zlatoústého:
Milost úst tvých jako světlo ohně se zaskvěvší osvítila celý svět, poklady nezištnosti jemu nalezla; ale uče nás slovům svým, otče Jane Zlatoústý, pros Slovo, Krista, Boha, aby spasil duše naše.
Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu.
S nebes přijal jsi milost božskou a ústy svými učíš klaněti se v Trojici jedinému Bohu, Jane Zlatoústý, přeblažený svatý, důstojně blahoslavíme tebe; neboť ty jsi vůdce, což božského ukazující
Nyní i vždycky, až na věky věkův.
Nezahanbující zastupitelko křesťanů, jistá prostřednice u Stvořitele, nepřeslechni prosebných hlasů hříšníků, ale předejdi, dobrotivá, ku pomoci nám, tebe věrně vzývajícím; pospěš k přímluvě a urychli modlitbu svou; neboť ty, Bohorodice, vždycky zastupuješ ctící tebe.
Hospodi pomiluj. (Dvanáctkrát)
Kněz pak říká „rozpuštění“: Kristus, pravý Bůh náš …
… a svléká posvátný oděv.
***
Zakončení sv. liturgie na svátky Páně.
Na Narození Páně: Jenž pro naše spasení v jeskyni se narodil a v jesle položil …
Na Obřezání Páně: Jenž pro naše spasení v osmý den tělesně se obřezati ráčil …
Na Zjevení Páně: Jenž pro naše spasení v Jordáně od Jana křtíti se ráčil …
Na Přijetí Pána v chrámě Simeonem: Jenž pro naše spasení na loktech spravedlivého Simeona nositi se ráčil …
Na Proměnění Páně: Jenž na hoře Tábor před svatými svými učedníky i apoštoly slavně proměniti se ráčil …
Na Neděli Květnou: Jenž pro naše spasení na oslátko posaditi se ráčil…
Na Velký Čtvrtek: Jenž podle převeliké dobrotivosti své nejlepší cestu pokory ukázal, když umyl nohy učedníků a až ke kříži a hrobu pro nás se pokořil …
V Neděli Paschy a po celý Svatý týden: Vstavší z mrtvých Kristus, jenž smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobech život daroval, pravý Bůh náš…
V den Nanebevstoupení Páně: Jenž se slávou od nás na nebesa vstoupil a po pravici Boha Otce sedí …
V Neděli Svatodušní: Jenž ve způsobě ohnivých jazyků s nebe seslal přesvatého Ducha na svaté své učedníky i apoštoly, …
***
Zakončení sv. liturgie na každý den v týdnu
V pondělí: … svatých nebeských mocností beztělesných …
V úterý: … svatého slavného proroka, předchůdce a Křtitele Jana …
Ve středu a v pátek: … silou svatého a oživujícího kříže …
Ve čtvrtek: … svatého otce našeho Mikuláše, arcibiskupa Myrského, divotvůrce …
V sobotu: … svatých vítězoslavných mučedníků, veledůstojných a Bohonosných otců našich …
***
Prokimeny.
Hlas 1
1. Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine * jakož naději máme v tobě.
2. Plesejte spravedliví, Hospodinu, slušíť upřímnou mu zpívati chválu.
Alliluja: - Bůh, který připustil, abych si zjednal právo a podrobil mi lidi.
- Protože velebíš záchranu krále a prokazuješ milosrdenství Davidovi, svému pomazanému a jeho potomstvu na věky.
Hlas 2
1. Síla má a píseň má jest Hospodin; * on stal se mojím vysvoboditelem.
2. Citelně pokáral mne Hospodin, ale smrti mne nevydal.
Alliluja: - Uslyší tě Pán v den soužení, uchrání tě jméno Boha Jakubova.
- Pane, zachraň krále a vyslyš nás, když tě toho dne budeme vzývat.
Hlas 3
1. Zpívejte Bohu našemu, zpívejte; * zpívejte Králi našemu, zpívejte.
2. Všecek svět rukama tleskej; zpívejte Bohu s jásotem!
Alliluja: - V tebe, Pane, jsem doufal a nikdy se za to nebudu stydět.
- Buď mi Bohem ochráncem a domem útěchy, kde bych nalezl záchranu.
Hlas 4
1. Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine, * všeckyś je dobře učinil.
2. Dobrořeč, duše má, Hospodinu; Hospodine, tys nad míru veliký.
Alliluja: - Úspěšně vyjeď a panuj pro pravdu, mírnost a spravedlnost.
- Zamiloval sis spravedlnost a nenáviděl nepravost.
Hlas 5
1. Ty, Hospodine, zachováš nás * a chrániti budeš nás od pokolení tohoto až na věky.
2. Pomoz mi, Hospodine, neboť ubývá zbožných, a zmizeli spolehliví z lidstva.
Alliluja: - O milosrdenství tvém, Pane, budu věčně zpívat, svými ústy zvěstovat pravdu z pokolení na pokolení.
- Poněvadž jsem si řekl: Tvé milosrdenství je zbudované pro věky a tvé pravda je založena na nebesích.
Hlas 6
1. Spasiž, Bože, lid svůj; * a požehnej dědictví svému.
2. K tobě, Hospodine, volám: Bože můj, neodmlčuj se mi.
Alliluja: - Ten, kdož pod záštitou Nejvyššího přebývá, ve stínu Boha nebeského odpočívá.
- Proto i já říkám Hospodinu: Tyś útočiště mé a hrad můj, v něhož naději svou skládati budu.
Hlas 7
1. Hospodin dává lidu svému sílu; * Hospodin žehná lidu svému v pokoji.
2. Kdo jest Bůh veliký, jako Bůh náš? Ty jsi Bůh, jenž činíš divy.
Alliluja: -Je dobré vyznávat pána a zpívat tvému jménu Nejvyšší.
- Hned zrána hlásat tvé milosrdenství a každou noc tvou pravdu.
Hlas 8
1. Sliby čiňte a plňte Hospodinu, * Hospodinu Bohu našemu!
2. Toť jest den, kterýž učinil Hospodin, radujme se a veselme se v něm.
Alliluja: - Pojďte a radujme se z Pána, volejme k němu, svému zachránci.
- Předstupme před jeho tvář s vyznáním, při harfě volejme k němu s jásotem.
***
Pondělí, hl. 4.
1. Hospodin činí duchy posly svými * a oheň žhnoucí služebníkem svým.
2. Dobrořeč, duše má Hospodinu: Hospodine tys nad míru veliký!
Alliluja: -Chvalte Pána všichni jeho andělé, chvalte ho všechny jeho mocnosti.
- Neboť, co on řekl, to se stalo, co on poručil to se utvořilo.
K přijímání: Hospodin činí duchy posly …
Úterý, hl. 7.
1. Spravedlivý veseliti se bude v Hospodinu * a naději svou bude míti v něm.
2. Slyš ó Bože, hlas můj, když úpím k tobě!
Alliluja: - Spravedlivý rozkvete jako palma a rozmnoží se jako cedr na Libanonu.
- Kdo jsou zasazeni v domě Pána, rozkvetou v nádvořích našeho Boha.
K přijímání: Spravedlivý zůstane v paměti věčné, nemusí se bát zlé zprávy.
Středa, hl. 3.
1. Velebí duše má Hospodina, * a duch můj zaplesal v Bohu Spasiteli mém.
2. Že shlédl na ponížení služebnice své; od této chvíle blahoslaviti mne budou všechna pokolení.
Alliluja: -Slyš, dcero, a nakloň své ucho.
- Bohatí z lidu se obracejí k tobě s prosbou.
K přijímání: Zvednu kalich spásy a budu vzývat jméno Pána.
Čtvrtek, hl. 8.
1. Po celé zemi zní hlas jejich, * a až na kraj světa slova jejich.
2. Nebesa vypravují slávu Boží, a díla rukou jeho hlásá obloha.
Alliluja: -Nebesa vyznávají, Pane, tvé skutky a tvou pravdu v shromáždění svatých.
- Bůh oslavovaný v shromáždění svatých.
K přijímání: Po celé zemi ...
Pátek, hl. 7.
1. Oslavujte Hospodina, Boha našeho, a kořte se u podnoží nohou jeho, neboť svaté jest.
2. Pán je král navzdory všemu lidu.
Alliluja: -Pamatuj na svůj lid, který jsi dávno získal.
- Bůh je náš král odedávna, uprostřed země konal spásu.
K přijímání: Spásu jsi Bože, vykonal uprostřed země.
Sobota, hl. 8.
1. Veselte se spravedliví, a radujte se v Hospodinu.
2. Šťastni jsou ti, kterým byly odpuštěny nepravosti a jejichž hříchy byly zakryty.
Alliluja: - Spravedliví volali a Pán je vyslyšel a vysvobodil je ze všeho trápení.
- Mnoho trápení doléhá na spravedlivé, ale Pán je ze všeho vysvobodí.
- Šťastní, které sis vyvolil a přijal, Pane, jejich památka přecházeti bude s pokolení na pokolení.
K přijímání: - Spravedliví mějte radost z Pána, jen upřímní ho mohou chválit.
- Šťastní, které sis vyvolil a přijal, Pane.
***
Modlitby před svatým přijímáním
Vládce, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, prameni života a nesmrtelnosti, Tvůrce všeho světa viditelného i neviditelného, věčného Otce věčný a soupodstatný Synu, jenž jsi z převeliké dobrotivosti přijal na sebe tělo, byl ukřižován a pohřben za nás nevděčné a zlomyslné a krví svou obnovil přirozenost naši hříchem zkaženou: přijmi, nesmrtelný Králi, pokání mne hříšného, nakloň ucho své ke mně a vyslyš slova má. Zhřešil jsem, Pane, zhřešil jsem proti nebi a před tebou a nejsem hoden pozdvihnouti očí svých k výsosti slávy tvé, neboť rozhněval jsem dobrotivost tvou, přestoupiv tvá přikázání a neuposlechnuv rozkazů tvých. Ale ty, Pane nemstivý, dlouhoshovívavý a přemilostivý, nedal jsi mně zahynouti s nepravostmi mými, stále očekávaje mého obrácení. Neboť řekl jsi, Lidumile, skrze proroka svého: nechci smrti hříšníka, ale aby se obrátil a živ byl. Ano, Vládce, ty nechceš zahubiti stvoření rukou svých, aniž máš zalíbení v záhubě člověka, ale chceš, aby všichni spaseni byli a k porozumění pravdy dospěli. Protož i já, ačkoliv nehoden jsem dosáhnouti nebe, ano i přebývati na zemi v tomto dočasném životě, ježto jsem se zcela oddal hříchu, podrobil se rozkošem tělesným a tvůj obraz poskvrnil, přece – jsa dílem a stvořením tvým – nezoufám nad spasením svým, ale k tvému milosrdenství s důvěrou bídný přicházím. Příjmiž mne, lidumilný Pane, jako hříšnici, jako lotra, jako publikána a jako syna marnotratného, a sejmi se mne těžké břímě hříchů mých, ty, jenž jsi na se vzal hřích světa a nemoci lidské hojíš, pracující a obtížené k sobě voláš, odpočinutí jim dáváš a jenž jsi nepřišel povolati k pokání spravedlivé, ale hříšníky. Očisť mne od všeliké poskvrny tělesné i duševní a nauč mne přijímati večeři tvou v bázni tvé, abych s čistým svědomím příjma část svatých Tajin tvých sjednotil se se svatým Tělem tvým i Krví a měl tebe ve mně živoucího a přebývajícího s Otcem i svatým Duchem tvým. Aj, Pane Ježíši Kriste, Bože můj, ať nebude mi v soud přijetí přečistých a oživujících Tajin tvých a ať nebudu nemocen duší a tělem od nehodného jejich přijímání; ale dejž mi, abych do posledního vzdechu svého neodsouzeně přijímal svaté Tajiny tvé v obcování Ducha svatého, na cestu k životu věčnému a k dobrému zodpovídání se na strašném soudu tvém, abych tak i já se všemi vyvolenými tvými stal se účastníkem nehynoucích blah tvých, jež jsi připravil těm, kdož tebe, Pane, milují a v nichž zveleben jsi na věky. (Modlitba sv. Basila Velikého.)
*
Pane Bože můj, vím, že nejsem hoden ani dostatečen abys vešel pod střechu chrámu duše mé, neboť všechen pustý a zhroucený jest, a nemáš ve mně místa slušného, kam bys hlavu sklonil; ale jako s výsosti jsi se pro nás ponížil, sestup i nyní ke mně poníženému. A jako jsi ráčil se položiti v jeskyni do jeslí, určených pro nerozumné stvoření, tak ráčiž vstoupiti i v jesle mé nerozumné duše a v poskvrněné tělo mé. A jako jsi neopovrhl vejít v dům Šimona malomocného a večeřeti s hříšníky, tak ráčiž vstoupiti v dům mé ponížené duše, malomocné a hříšné. A jako jsi nezamítl hříšnici, podobnou mně, když přišla a dotkla se tebe, tak slituj se i nade mnou hříšným, jenž přicházím a chci se tebe dotknouti; a jako se ti neošklivily poskvrněné a nečisté rty oné hříšnice, jimiž líbala nohy tvé, tak ať neoškliví se ti ani moje rty, poskvrněnější a nečistší, než byly rty její, ani moje mrzká a nečistá ústa a ještě nečistší jazyk. Budiž mi žár přesvatého Těla tvého a drahocenné Krve tvé k posvěcení, osvícení a posilnění duše i těla mého, k ulehčení tíhy mnohých hříchů mých, k ochraně od všelikého ďábelského působení, k zanechání a zabránění špatných a zlých návyků, k umrtvení náruživostí, k zachovávání tvých přikázání, k rozmnožení božské milosti tvé a k dosažení tvého království. Neboť přicházím k tobě ne jako člověk, který tebou pohrdá, Kriste Bože, ale jako ten, který doufá v nevýslovnou dobrotivost tvou, přicházím, abych nezůstal příliš vzdálen obcování s tebou a abych se nestal kořistí duchovního vlka. Proto modlím se k tobě, Pane, jedinému Svatému: posvěť duši mou i tělo mé, rozum i srdce, ledví i útrobu a celého mne obnov; zasaď bázeň svou do údů mých a učiň, aby posvěcení tvé nikdy ode mne neodstoupilo. Buď mi pomocníkem a zastáncem, udržuj v pokoji život můj a učiň mne hodným státi po pravici tvé se svatými tvými na přímluvy a prosby přečisté Matky tvé, beztělesných služebníků tvých, přečistých mocností i všech svatých, od věků tobě se zalíbivších. Amen.
(Modlitba sv. Jana Zlatoústého.)
OLBRAMOVICE
+++
