Moře života - Kříž lidský a kříž Kristův
Kříž lidský a Kříž Kristův
Pán řekl Svým učedníkům: Kdo chce jít za Mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj Mne. (Mat. 16,24)
Co znamenají slova svůj kříž? Proč tento svůj kříž, to znamená různý u každého člověka, nazýváme současně Křížem Kristovým?
Svůj kříž: to jsou různá soužení a strádání pozemského života, která jsou u každého člověka jiná – svá.
Svůj kříž: to jsou půst, bdění a další asketické skutky, kterými se smiřuje tělo a podřizuje se duchu. Tyto skutky musí být v souladu se silami každého z nás, a jsou proto u každého jiné – své.
Svůj kříž: to jsou hříšné předpoklady nebo vášně, které jsou rovněž u každého člověka jiné – své. S jedněmi se již narodíme, jinými se nakazíme na své pozemské pouti.
Kříž Kristův – to je Kristovo učení.
Svůj kříž, ať by byl jakkoli těžký, bude zbytečný a neplodný, jestliže se následováním Krista nepromění na Kříž Kristův.
Svůj kříž se stává pro Kristova učedníka Křížem Kristovým, protože Kristův učedník je pevně přesvědčen, že Kristus nad ním neustále bdí. Je přesvědčen, že Kristus na něj dopouští veškerá soužení pouze jako nutnou a nevyhnutelnou podmínku pravého křesťanství, že žádné soužení by se k člověku nepřiblížilo, pokud by nebylo dopuštěno Kristem. Právě v utrpení se křesťan sjednocuje s Kristem a stává se spoluúčastným Jeho údělu na zemi a později i na nebi.
Svůj kříž se stává pro Kristova učedníka Křížem Kristovým, protože opravdový Kristův učedník považuje za jediný cíl svého života plnění všech Kristových přikázání. Tato nejsvětější přikázání se pro něj stávají jeho křížem, na který postupně přibíjí svého starého člověka i s jeho vášněmi a s žádostmi (Gal. 5,25).
Odtud je jasné, proč je pro přijetí kříže nejprve nutné odvrhnout sebe sama až do záhuby své duše.
Hřích si přisvojil naši padlou existenci tak rozsáhle a silně, že se Slovo Boží nepozastavuje nazvat hřích duší padlého člověka.
Abychom mohli vzít na svá ramena kříž, musíme nejprve zakázat svému tělu veškeré jeho rozmařilé žádosti a podávat mu jen to, co je nezbytně nutné pro jeho existenci. To, co jsme dříve považovali za svou pravdu, je nutné vyznat před Bohem za naprostou nepravdu, svůj rozum za naprostou nerozumnost, a nakonec se oddat Bohu vší silou své víry, oddat se neustálému učení Evangelia a se vší rozhodností se zcela zříci své vlastní vůle.
Teprve ten, kdo provedl takové zavržení sebe sama, je připraven přijmout svůj kříž. Takový křesťan, který stojí s pokorou před Bohem a zároveň prosí Boha o pomoc a posilu ve své nemoci, hledí beze strachu a bez rozpaků na přibližující se strádání a zkoušky. Připravuje se je překonat velkodušně a mužně, v důvěře, že prostřednictvím svého utrpení se stane spoluúčastným utrpení Kristova a dosáhne tajemného vyznání Krista nejen vlastním rozumem a srdcem, ale i svými skutky a životem.
Kříž je těžký tak dlouho, dokud zůstává pouze křížem svým. Když se přemění na Kristův Kříž, získá neobyčejnou lehkost. Jho Mé zajisté jest blahé, a břímě Mé lehké (Mat. 11,30), řekl Pán.
Na ramena Kristových učedníků může být kříž položen jen tehdy, když Kristův učedník uzná, že si zaslouží nést všechna utrpení, která mu sesílá Boží Prozřetelnost.
Kristův učedník nese svůj kříž spravedlivě pouze tehdy, když souhlasí s tím, že právě toto strádání, které je mu posláno, a nikoliv žádné jiné, je nutné pro jeho poznávání Krista a pro jeho spásu.
Nést trpělivě svůj kříž znamená rovněž skutečně poznat svůj hřích. Jen v takovémto poznání není žádný sebeklam. Ten, kdo sice tvrdí, že je hříšník, ale zároveň reptá a stěžuje si na tíhu svého kříže, jenom dokazuje, že se sám obelhává pouze povrchním poznáním svého hříchu.
Jen trpělivé nesení svého kříže je opravdovým pokáním.
Ukřižovaný na kříži, poznej Krista, a otevře se ti brána do ráje.
Ze svého kříže dobrořeč Pánu, odvrhni od sebe všechny myšlenky na stížnosti a stesky, odvrhni je jako přestupky a bohorouhání.
Ze svého kříže vzdávej díky Pánu za ten nejdražší dar, tvůj kříž. Za tu drahocennou účast v napodobování Krista prostřednictvím tvého strádání.
Ze svého kříže žehnej, protože kříž, to je jediná opravdová škola, pokladnice a oltář skutečné teologie. Mimo kříž není žádné živé poznávání Boha.
Nehledej křesťanskou dokonalost ani v těch nejlepších lidských dílech. Tam ji nenalezneš, neboť je ukrytá v Kristově kříži.
Svůj kříž se změní v Kříž Kristův, pokud jej Kristův učedník nese s aktivním poznáním svého hříchu, nese-li trpělivě svůj trest, s vděčností Kristu a s chválou Krista. Neboť z této vděčnosti a chvály přichází uprostřed strádání duchovní útěcha. Vděčnost a chvála se stávají bohatým pramenem neviditelné, nekonečné radosti, která vzkypí v srdci a vylévá se z něj na duši i na celé tělo.
Kristův kříž je pouze z vnějšího pohledu, z pohledu tělesného zraku, místo velmi kruté. Pro učedníka a následovníka Krista je však místem nejvyšší duchovní útěchy. Tato útěcha je tak veliká, že je jí veškeré utrpení ztlumeno a následovatel Krista cítí i uprostřed těžkých strádání pouze radost.
Mladičká Marta odpovídala s obavami svému manželu Timoteovi, který ji za strašných bolestí povzbuzoval k tomu, aby se rovněž stala účastnou jeho mučednictví. “Bojím se, můj bratře, abych se nezalekla, když uvidím strašlivá mučení rozhněvaného soudce, abych v utrpení nezeslábla kvůli svému mládí.” Mučedník jí odpověděl: “Musíš doufat v Pána našeho Ježíše Krista a tvoje muka budou pro tebe jako chladivý olej, který se vylévá na tvé tělo, a svěžím duchem pro tvé kosti, který ti ulehčí od veškeré tvé bolesti.”
Kříž je síla a sláva světců všech věků.
Kříž je lékař vášní a vrah démonů.
Kříž přináší smrt těm, kteří svůj kříž nezaměnili za kříž Kristův, kteří si ze svého kříže stěžují na Boží úmysl, nadávají na něj a oddávají se beznaději a zoufalství. Neznalí a nekající se hříšníci umírají na svém kříži věčnou smrtí, neboť pro svou neochotu přetrpět opravdový život přišli i o život s Bohem.
Tito lidé jsou ze svého kříže snímáni jen pro to, aby jejich duše sestoupily do věčného hrobu – do vězení pekla.
Kříž Kristův pozvedá ze země Kristova učedníka, který je na něm ukřižován. Ukřižovaný Kristův učedník na svém kříži dosahuje té nejvyšší moudrosti. Svou myslí i srdcem přebývá na nebi a proniká do tajemství Ducha v Ježíši Kristu, Pánu našem.
Kdo chce jít za Mnou, řekl Pán, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj Mne. (Mat. 16,24) Amen.
